K Vánocům a adventnímu času se pojí hned několik pověr, předpovědí a pranostik. A co vůbec advent znamená? Latinsky „příchod“. Období čtyř neděl před vánočními svátky se očekává příchod Spasitele, Vánoc a Ježíška. Toto období je časem všeobecného ztišení, zklidnění a rozjímání. Letošní advent nám přináší ojedinělou možnost vrátit předvánoční době její původní kouzlo, můžeme ho prožít v nezvyklém klidu. Pojďme zaměřit pozornost na obyčejné a prosté věci, které nám dělají radost.
Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
Na svatého Ondřeje je špatný hospodář, co ještě zaseje.
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
Sv. Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.
Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.
Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.
Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.
Když se rok se zimou a sněhem počíná, slibuje dost chleba, ale málo vína.
Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně brambor.
Tradic, zvyklostí a symbolů má vánoční období nespočet a málokdo je dodržuje všechny. Co ovšem snad v žádné domácnosti nesmí během adventu chybět, je adventní věnec. V dnešní době mohou být věnce vyrobené z různých materiálů, mohou mít různé tvary či barvy. Stále nejčastěji však bývají uvázané z větviček jehličnanů, které mají tu nejkrásnější výhodu – vůně jehličí se line celou místností. Dnes si vybíráme barvu svíček a ozdob podle svého vkusu, dříve byla tradiční barvou fialová, která symbolizovala důstojnost a pokání. Svíčky bílé barvy jsou zase brány jako slavnostní. Červené svíčky se rozšířily díky protestantským církvím a i v našich zemích bývají nejoblíbenější.
Podle tradice bychom měli být na Štědrý den štědří i ke zvířátkům. Jak tato tradice vznikla? Na Štědrý den prý zvířata rozumí lidské řeči a mohla by si stěžovat na špatné zacházení. Hospodyňky tak odebraly vždy po lžíci pro každé z jejich domácích zvířat. Během tohoto vánočního dne bychom tak neměli zapomínat na naše domácí mazlíčky, dobytek, lesní zvěř, ani ptáčky, kteří nás chodí navštěvovat na zahradu. Venkovní ptactvo jistě potěšíte, když pro ně připravíte pítko, krmítko nebo třeba lojovou kouli plnou semínek, zavěšenou na stromě, kterou si můžete snadno, podle našeho návodu, vyrobit.
Pečení cukroví je s Vánocemi neodmyslitelně spjato, stejně jako jeho sladká, kořeněná vůně, která dokáže navodit tu pravou sváteční atmosféru. Víte ale, proč se cukroví vlastně připravuje? Jeho tradice spadá až do 16. století. Tehdy ovšem nemělo takovou podobu, jakou známe dnes. Vyrábělo se převážně z ovoce a medu a sloužilo jako ochrana celé rodiny a hospodářství před temnými silami. Dnes už tolik neřešíme jeho tradiční funkci, ale rozhodně se bez něj na Vánoce neobejdeme. Aby vám šlo plánování a příprava cukroví lépe, máme pro vás ke stažení dva pomocníky. Pečení zdar!
Věděli jste, že tradice pečení a zdobení vánočních perníčků k nám přišla z německy mluvících zemí? Převzali jsme ji v dávné minulosti spolu s dalšími tradicemi, ale dnes už neodmyslitelně k našim Vánocům patří a bez nich by to zkrátka nešlo! Někdo je po upečení ozdobí, nechá ztvrdnout a pak je věší na stromeček jako ozdoby, někdo je má mezi dalším cukrovím a uzobává je během svátků a někdo z nich staví perníkovou chaloupku. A zkoušeli jste z nich někdy postavit stromeček? My vám přinášíme návod, jak si můžete takový perníkový stromeček vyrobit i vy. Jeho velkou výhodou je, že vás během zdobení určitě nepopíchá.
Ingredience:
Těsto:
50 g másla, 650 g hladké mouky, 7 lžic mléka, 250 g moučkového cukru, 4 žloutky, 150 g medu, 2 lžičky perníkového koření, 2 lžička jedlé sody
Poleva:
170 g moučkového cukru, 1 bílek, pár kapek citronové šťávy, 1 žloutek (na potření těsta)
Postup:
Do mísy dáme mouku, cukr, sodu a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Není nutné nechat ho odpočinout v lednici. Vyválíme na pomoučeném podkladu na asi 0,5 cm tlustý plát. Začneme vykrajovat různě veliké hvězdy a ty přenášíme na plech vyložený pečicím papírem. Každému kousku necháme trošku místa kolem, aby se nepřipekly k sobě. Pečeme na 170 °C asi 10 minut. Upečené perníčky hned potřeme žloutkem a necháme vychladnout. Následně jednotlivé kousky spojujeme bílkovou polevou a vrstvíme do tvaru stromku.
Předvánoční období bylo v historii spojováno s půstem. Lidé si odpírali bohatá jídla a jiné „světské“ radovánky. Důvodem, proč se lidé postili, nebyla žádná dieta, ale čistý selský rozum, jelikož v této době ubývalo potravin, které mohli vypěstovat a rovnou konzumovat. Před nástupem zimy bylo velmi důležité potraviny skladovat, aby byly dost velké zásoby na přečkání chladného období. Jídelníček se odlehčoval, maso a alkohol byly upozaděny, zařazovalo se více luštěnin a zeleniny, nejprve syrové a později zpracované, často kvašené či nakládané. Naše těla se od té doby moc nezměnila, proto je dobré zařazovat tyto suroviny v předvánočním období i dnes! Inspirujte se našimi recepty!
Ingredience:
50 g hořčice, 30 g hladké mouky, 250 g krup, 50 g sušených hub, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 30 g másla, 1 lžíce nakrájeného kopru
Postup:
Sušené houby zalijeme litrem vody a přivedeme k varu. Vaříme na mírném ohni 10 min. Vývar scedíme. Cibuli nakrájíme najemno a orestujeme na oleji, aby změkla. Přidáme prolisovaný česnek a minutu mícháme. Přidáme kroupy a zalejeme vývarem. Vaříme kroupy do měkka. Když jsou kroupy měkké, vývar vyvaříme, pak stáhneme z ohně, přidáme houby z vývaru, máslo, kopr a zamícháme. Dochutíme solí, pepřem a hořčicí.
Ingredience:
200 g vyloupaných vlašských ořechů, 80 g krupicového cukru, 1 lžička skořice, 1 lžíce oleje
Postup:
V rendlíku přivedeme vodu k varu a následně do ní vhodíme ořechy. Vaříme dvě minuty, poté vodu slijeme a oříšky rozprostřeme po dně tak, aby odešla pára. K ořechům přisypeme cukr a skořici a řádně promícháme. Na větší pánvi zahřejeme lžíci oleje. Ořechy vhodíme do pánve a na středním plameni opékáme přibližně deset minut. Zkaramelizované ořechy vsypeme na pečicí papír a rozprostřeme tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Sníst je můžeme hned na posezení, nebo je uložit ve sklenici na suché místo, kde vydrží až šest měsíců.
Ingredience:
140 g jáhel, 200 ml vody, 200–250 ml smetany ke šlehání, 2 špetky soli, 50 g medu, 50 g strouhaného kokosu, 50 g mletých mandlí, 50 g másla, 1 vejce, na obalení čokoláda nebo strouhaný kokos
Postup:
Jáhly 3× spaříme horkou vodou a scedíme. V kastrůlku rozehřejeme lžíci přepuštěného másla a nasypeme scezené jáhly. Za stálého míchání ohříváme asi dvě minuty, trošku osolíme. Poté podlijeme skleničkou vody a skleničkou smetany. Přivedeme k varu a za občasného zamíchání je zvolna vaříme doměkka cca 25–30 minut. Do uvařené kaše vmícháme část kokosu, máslo nebo kokosový tuk, vajíčko a přidáme všechny sypké ingredience. Vše důkladně promícháme. Nakonec osladíme medem. Hmotu necháme vychladnout. Z těsta tvarujeme kuličky, obalujeme je v strouhané čokoládě nebo strouhaném kokosu.
Ingredience:
4 filety z kapra, 1 hrst sušených švestek, 1 hrst ořechů, 2 lžíce oleje, 1 cibule, 1 mrkev, 1 petržel, 1/4 celeru, 4 kuličky nového koření, 4 hřebíčky, 4 kuličky pepře, 2 bobkové listy, 1/4 lžičky tymiánu, 2 lžíce povidel, 50 g perníku na strouhání, 1 citron, cukr, sůl
Postup:
Ve větším hrnci povaříme v půl litru vody sušené švestky a ořechy. V druhém, menším hrnci orestujeme na oleji nakrájenou cibuli, strouhanou kořenovou zeleninu, nové koření, hřebíček, celý pepř, bobkový list a špetku tymiánu. Zalijeme asi litrem vroucí vody, přidáme filety kapra a 15 minut povaříme. Rybu poté opatrně vyjmeme a vývar přecedíme přes síto do velkého hrnce k uvařenému ovoci a ořechům. Přidáme švestková povidla, zahustíme strouhaným perníkem, ochutíme šťávou z citronu, přidáme cukr podle chuti a osolíme. Omáčku povaříme ještě asi 15 až 20 minut, dokud mírně nezhoustne. Vrátíme do ní kousky ryby a podáváme teplé nebo studené.
Ingredience:
1 a 1/2 hrnku cukru, 2 hrnky vody, kůra z citronu, kůra z pomeranče, 3 ks badyánu, 10 ks hřebíčku, 3 ks skořice, 3 kuličky nového koření
Postup:
Do kastrůlku dáme cukr, zlehka rozpustíme a zalijeme vodou. Přidáme koření, kůru a svaříme. Necháme vychladnout nejlépe do druhého dne. Pak přecedíme do připravené sklenice s víčkem. Do jednoho hrnku přijdou cca 2 lžíce sirupu.
Pečení vánočky patří mezi nejstarší české tradiční zvyklosti. Už ve 14. století se pekla nepletená vánočka, které se říkalo calta. O dvě století později už měla vánočka zapletený tvar, jaký známe dnes. Tehdy však byla výroba výsadou pekařského cechu, v domácnostech se objevila až v 18. století. Tvarem má připomínat děťátko v zavinovačce a symbolizuje oslavu nového života a plodnosti. I jednotlivé prameny vánočky mají svou symboliku. Čtyři spodní prameny představují zemi, slunce, vodu a vzduch. Prostřední tři prameny zastupují rozum, vůli a cit. Vrchní cop spojuje vědění a lásku. Hospodyně to v minulosti během její přípravy neměly jednoduché, nesměly v průběhu promluvit, musely mít na sobě bílou zástěru a na hlavě šátek a během kynutí musely vyskakovat do výšky, aby těsto dobře vyběhlo.
Ingredience:
230 g hladké mouky, 100 g polohrubé mouky, 20 g droždí, 115 ml vlažného mléka, 60 g cukru, 8 g vanilkového cukru, 70 g měkkého másla, kůra z jednoho citronu, 1 vejce, 35 g rozinek, 20 ml jablečný ocet, 1 panák rumu, 50 g mandlí (plátky)
Postup:
Jako první si založíme omládek. Smícháme 20 g hladké a 20 g polohrubé mouky, 80 ml mléka a droždí. Uděláme těstíčko, necháme ho kynout na teple a přikryjeme ho, aby nám neokoralo, na cca 30 min. Mezitím si dáme do rendlíku rozinky 20 ml vody, ocet, rum a pomalu vaříme, dokud se nevyvaří tekutina. Vychladíme. Do omládku přidáme zbytek obou mouk, mléko, cukry, špetku soli, máslo, citronovou kůru, vejce, rozinky, 35 g mandlí a uděláme těsto. Těsto necháme ještě 30 min. nakynout a pak rozdělíme na 6 dílů po 100 g. Uděláme koule a z koulí prameny cca 30 cm. Zapleteme vánočku a necháme na plechu s pečicím papírem hodinu kynout, potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mandlemi. Pečeme 160 °C 40–50 min.
Štědrý večer patří k těm nejkrásnějším vánočním chvílím. Rodina pospolu a k tomu dobré jídlo vytvářejí to pravé kouzlo Vánoc. Nesmíme zapomínat ani na štědrovečerní zvyky, které odjakživa podtrhovaly vánoční atmosféru. Mnohé z nich lidem předpovídaly budoucnost, ukazovaly, jestli budou všichni v rodině zdraví či jestli potomci v příštím roce vyrazí do světa. Důležité také bylo připravit o jeden talíř navíc pro náhodného kolemjdoucího a rovněž pod každý talíř dát zlatý penízek či šupinku z kapra pro štěstí a peníze. Od štědrovečerní večeře by se nemělo vstávat, dokud všichni členové nedovečeří. O půlnoci se chodívalo na půlnoční mši do kostela, kde se zpívaly koledy.
Na konci prosince bývá zvykem, že si lidé posílají novoroční přání, aby svým blízkým popřáli všechno dobré do nového roku. Nadepisují se zkratkou PF s letopočtem následujícího roku. Kde se ale zvyk posílání novoročenek vzal? V 19. století to napadlo hraběte Karla Chotka z Vojnína a Chotkova, jelikož měl nespočet známých a příbuzných a bylo pro něj obtížné všechny obejít a poblahopřát jim osobně. Nechal si tedy vyrobit gratulační lístky, které svým příbuzným a známým rozesílal poštou. Na přelomu 19. a 20. století český malíř Viktor Stretti ozdobil novoroční přání francouzskými slovy „pour féliciter“ – „pro štěstí“. Tak vznikla zkratka PF, kterou u nás často užíváme. Dnešní doba bohužel nepřeje osobním setkáním. Dejte svým blízkým vědět, že na ně myslíte, alespoň formou vánočního přání. Jedno takové pro vás máme ke stažení.
