Staročeské Vánoce s Regionální potravinou

K Vánocům a adventnímu času se pojí hned několik pověr, předpovědí a pranostik. A co vůbec advent znamená? Latinsky „příchod“. Období čtyř neděl před vánočními svátky se očekává příchod Spasitele, Vánoc a Ježíška. Toto období je časem všeobecného ztišení, zklidnění a rozjímání. Letošní advent nám přináší ojedinělou možnost vrátit předvánoční době její původní kouzlo, můžeme ho prožít v nezvyklém klidu. Pojďme zaměřit pozornost na obyčejné a prosté věci, které nám dělají radost.

Dozvídáme se o pranostikách

29.11. Začátek adventu
Začátek adventu
29. 11.

Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.

30.11. Svátek sv. Ondřeje
Svátek sv. Ondřeje
30. 11.

Na svatého Ondřeje je špatný hospodář, co ještě zaseje.

4.12. Svátek sv. Barbor
Svátek sv. Barbory
4. 12.

Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.

5.12. Svátek sv. Mikuláše
Svátek sv. Mikuláše
5. 12.

Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.

13.12. Svátek sv. Lucie
Svátek sv. Lucie
13. 12.

Sv. Lucie noci upije, ale dne nepřidá.

24.12. Štědrý den
Štědrý den
24. 12.

Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se jarní obilí.

25.12. Boží hod vánoční
Boží hod vánoční
25. 12.

Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.

26.12. Svátek sv. Štěpána
Svátek sv. Štěpána
26. 12.

Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.

27.12. Sv. Jan Evangelista, den přípitků
Sv. Jan Evangelista,
den přípitků
27. 12.

Od svatého Jana Evangelisty obrací se slunce k létu a zima k mrazům.

31.12. Silvestr
Silvestr
31. 12.

Na Silvestra-li jižní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje; západní vítr ryb dává nejvíce, severní zimu a Vánoce, východní vítr slibuje hojnost plodů, severovýchodní značí nepohodu.

1.1. Nový rok
Nový rok
1. 1.

Když se rok se zimou a sněhem počíná, slibuje dost chleba, ale málo vína.

6.1. Tři králové
Tři králové
6. 1.

Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně brambor.

Tvoříme adventní věnec

Tvoříme adventní věnec

Tradic, zvyklostí a symbolů má vánoční období nespočet a málokdo je dodržuje všechny. Co ovšem snad v žádné domácnosti nesmí během adventu chybět, je adventní věnec. V dnešní době mohou být věnce vyrobené z různých materiálů, mohou mít různé tvary či barvy. Stále nejčastěji však bývají uvázané z větviček jehličnanů, které mají tu nejkrásnější výhodu – vůně jehličí se line celou místností. Dnes si vybíráme barvu svíček a ozdob podle svého vkusu, dříve byla tradiční barvou fialová, která symbolizovala důstojnost a pokání. Svíčky bílé barvy jsou zase brány jako slavnostní. Červené svíčky se rozšířily díky protestantským církvím a i v našich zemích bývají nejoblíbenější.

Symbolika svíček na věnci

  • 1. svíčka, která se zapaluje na první adventní (železnou) neděli, se jmenuje Naděje
  • 2. svíčka, která se zapaluje na druhou adventní (bronzovou) neděli, se jmenuje Mír
  • 3. svíčka, která se zapaluje na třetí adventní (stříbrnou) neděli, se jmenuje Přátelství a měla by být růžová
  • 4. svíčka, která se zapaluje na čtvrtou adventní (zlatou) neděli, se jmenuje Láska
  • 5. svíčka, která se zapaluje na Štědrý den po západu slunce, je bílá a zasvěcená Kristu

Krmíme ptáčky lojovou koulí

Podle tradice bychom měli být na Štědrý den štědří i ke zvířátkům. Jak tato tradice vznikla? Na Štědrý den prý zvířata rozumí lidské řeči a mohla by si stěžovat na špatné zacházení. Hospodyňky tak odebraly vždy po lžíci pro každé z jejich domácích zvířat. Během tohoto vánočního dne bychom tak neměli zapomínat na naše domácí mazlíčky, dobytek, lesní zvěř, ani ptáčky, kteří nás chodí navštěvovat na zahradu. Venkovní ptactvo jistě potěšíte, když pro ně připravíte pítko, krmítko nebo třeba lojovou kouli plnou semínek, zavěšenou na stromě, kterou si můžete snadno, podle našeho návodu, vyrobit.

Na výrobu lojových koulí budete potřebovat:

  • hovězí lůj
  • semínka (slunečnice, mák, proso, kukuřice,…)
  • ořechy – (vlašské, lískové,…) vždy nadrcené, aby se lépe konzumovaly
  • borovicové šišky (případně skořápky kokosového ořechu)
  • provázek
  1. Hovězí lůj dejte do hrnce, podlijte trochou vody a na mírném plameni ho nechte vyškvařit. Poté tekutou hmotu přeceďte a nechte vychladnout, ale stále musí zůstat tekutý.
  2. Pokud používáte borovicové šišky nebo skořápku kokosového ořechu, pomocí tavné pistole k nim připevněte provázek na zavěšení.
  3. Do vychladlého loje vmíchejte semínka, ořechy a další dobroty (vždy zkontrolujte, jestli je ingredience pro ptáčky vhodná).
  4. Šišky na provázku do loje ponořte a vyndejte je, až začne lůj tuhnout. Rukama do šišek lůj ještě zamačkejte. V případě kokosové skořápky do ní lůj jednoduše nalejte.
  5. Obalené šišky či naplněné kokosové skořápky položte na pečicí papír a nechte úplně zatuhnout.

Připravujeme vánoční cukroví

Pečení cukroví je s Vánocemi neodmyslitelně spjato, stejně jako jeho sladká, kořeněná vůně, která dokáže navodit tu pravou sváteční atmosféru. Víte ale, proč se cukroví vlastně připravuje? Jeho tradice spadá až do 16. století. Tehdy ovšem nemělo takovou podobu, jakou známe dnes. Vyrábělo se převážně z ovoce a medu a sloužilo jako ochrana celé rodiny a hospodářství před temnými silami. Dnes už tolik neřešíme jeho tradiční funkci, ale rozhodně se bez něj na Vánoce neobejdeme. Aby vám šlo plánování a příprava cukroví lépe, máme pro vás ke stažení dva pomocníky. Pečení zdar!

Pečeme perníkový stromeček

Věděli jste, že tradice pečení a zdobení vánočních perníčků k nám přišla z německy mluvících zemí? Převzali jsme ji v dávné minulosti spolu s dalšími tradicemi, ale dnes už neodmyslitelně k našim Vánocům patří a bez nich by to zkrátka nešlo! Někdo je po upečení ozdobí, nechá ztvrdnout a pak je věší na stromeček jako ozdoby, někdo je má mezi dalším cukrovím a uzobává je během svátků a někdo z nich staví perníkovou chaloupku. A zkoušeli jste z nich někdy postavit stromeček? My vám přinášíme návod, jak si můžete takový perníkový stromeček vyrobit i vy. Jeho velkou výhodou je, že vás během zdobení určitě nepopíchá.

Recept na měkké perníčky

Ingredience:

Těsto:
50 g másla, 650 g hladké mouky, 7 lžic mléka, 250 g moučkového cukru, 4 žloutky, 150 g medu, 2 lžičky perníkového koření, 2 lžička jedlé sody

Poleva:
170 g moučkového cukru, 1 bílek, pár kapek citronové šťávy, 1 žloutek (na potření těsta)

Pečeme perníkový stromeček

Postup:
Do mísy dáme mouku, cukr, sodu a perníkové koření. Vše promícháme, přidáme máslo, žloutky, med a mléko a vypracujeme těsto. Není nutné nechat ho odpočinout v lednici. Vyválíme na pomoučeném podkladu na asi 0,5 cm tlustý plát. Začneme vykrajovat různě veliké hvězdy a ty přenášíme na plech vyložený pečicím papírem. Každému kousku necháme trošku místa kolem, aby se nepřipekly k sobě. Pečeme na 170 °C asi 10 minut. Upečené perníčky hned potřeme žloutkem a necháme vychladnout. Následně jednotlivé kousky spojujeme bílkovou polevou a vrstvíme do tvaru stromku.

Vaříme s Regionální potravinou

Předvánoční období bylo v historii spojováno s půstem. Lidé si odpírali bohatá jídla a jiné „světské“ radovánky. Důvodem, proč se lidé postili, nebyla žádná dieta, ale čistý selský rozum, jelikož v této době ubývalo potravin, které mohli vypěstovat a rovnou konzumovat. Před nástupem zimy bylo velmi důležité potraviny skladovat, aby byly dost velké zásoby na přečkání chladného období. Jídelníček se odlehčoval, maso a alkohol byly upozaděny, zařazovalo se více luštěnin a zeleniny, nejprve syrové a později zpracované, často kvašené či nakládané. Naše těla se od té doby moc nezměnila, proto je dobré zařazovat tyto suroviny v předvánočním období i dnes! Inspirujte se našimi recepty!

Vánoční kuba

Vánoční kuba

Ingredience:
50 g hořčice, 30 g hladké mouky, 250 g krup, 50 g sušených hub, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 30 g másla, 1 lžíce nakrájeného kopru

Postup:
Sušené houby zalijeme litrem vody a přivedeme k varu. Vaříme na mírném ohni 10 min. Vývar scedíme. Cibuli nakrájíme najemno a orestujeme na oleji, aby změkla. Přidáme prolisovaný česnek a minutu mícháme. Přidáme kroupy a zalejeme vývarem. Vaříme kroupy do měkka. Když jsou kroupy měkké, vývar vyvaříme, pak stáhneme z ohně, přidáme houby z vývaru, máslo, kopr a zamícháme. Dochutíme solí, pepřem a hořčicí.

Karamelizované vlašské ořechy

Ingredience:
200 g vyloupaných vlašských ořechů, 80 g krupicového cukru, 1 lžička skořice, 1 lžíce oleje

Postup:
V rendlíku přivedeme vodu k varu a následně do ní vhodíme ořechy. Vaříme dvě minuty, poté vodu slijeme a oříšky rozprostřeme po dně tak, aby odešla pára. K ořechům přisypeme cukr a skořici a řádně promícháme. Na větší pánvi zahřejeme lžíci oleje. Ořechy vhodíme do pánve a na středním plameni opékáme přibližně deset minut. Zkaramelizované ořechy vsypeme na pečicí papír a rozprostřeme tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Sníst je můžeme hned na posezení, nebo je uložit ve sklenici na suché místo, kde vydrží až šest měsíců.

Karamelizované vlašské ořechy

Nepečené jáhlové kuličky

Ingredience:
140 g jáhel, 200 ml vody, 200–250 ml smetany ke šlehání, 2 špetky soli, 50 g medu, 50 g strouhaného kokosu, 50 g mletých mandlí, 50 g másla, 1 vejce, na obalení čokoláda nebo strouhaný kokos

Postup:
Jáhly 3× spaříme horkou vodou a scedíme. V kastrůlku rozehřejeme lžíci přepuštěného másla a nasypeme scezené jáhly. Za stálého míchání ohříváme asi dvě minuty, trošku osolíme. Poté podlijeme skleničkou vody a skleničkou smetany. Přivedeme k varu a za občasného zamíchání je zvolna vaříme doměkka cca 25–30 minut. Do uvařené kaše vmícháme část kokosu, máslo nebo kokosový tuk, vajíčko a přidáme všechny sypké ingredience. Vše důkladně promícháme. Nakonec osladíme medem. Hmotu necháme vychladnout. Z těsta tvarujeme kuličky, obalujeme je v strouhané čokoládě nebo strouhaném kokosu.

Kapr načerno

Ingredience:
4 filety z kapra, 1 hrst sušených švestek, 1 hrst ořechů, 2 lžíce oleje, 1 cibule, 1 mrkev, 1 petržel, 1/4 celeru, 4 kuličky nového koření, 4 hřebíčky, 4 kuličky pepře, 2 bobkové listy, 1/4 lžičky tymiánu, 2 lžíce povidel, 50 g perníku na strouhání, 1 citron, cukr, sůl

Postup:
Ve větším hrnci povaříme v půl litru vody sušené švestky a ořechy. V druhém, menším hrnci orestujeme na oleji nakrájenou cibuli, strouhanou kořenovou zeleninu, nové koření, hřebíček, celý pepř, bobkový list a špetku tymiánu. Zalijeme asi litrem vroucí vody, přidáme filety kapra a 15 minut povaříme. Rybu poté opatrně vyjmeme a vývar přecedíme přes síto do velkého hrnce k uvařenému ovoci a ořechům. Přidáme švestková povidla, zahustíme strouhaným perníkem, ochutíme šťávou z citronu, přidáme cukr podle chuti a osolíme. Omáčku povaříme ještě asi 15 až 20 minut, dokud mírně nezhoustne. Vrátíme do ní kousky ryby a podáváme teplé nebo studené.

Kořeněný sirup do svařeného vína

Ingredience:
1 a 1/2 hrnku cukru, 2 hrnky vody, kůra z citronu, kůra z pomeranče, 3 ks badyánu, 10 ks hřebíčku, 3 ks skořice, 3 kuličky nového koření

Postup:
Do kastrůlku dáme cukr, zlehka rozpustíme a zalijeme vodou. Přidáme koření, kůru a svaříme. Necháme vychladnout nejlépe do druhého dne. Pak přecedíme do připravené sklenice s víčkem. Do jednoho hrnku přijdou cca 2 lžíce sirupu.

Pleteme vánočku

Pleteme vánočku

Pečení vánočky patří mezi nejstarší české tradiční zvyklosti. Už ve 14. století se pekla nepletená vánočka, které se říkalo calta. O dvě století později už měla vánočka zapletený tvar, jaký známe dnes. Tehdy však byla výroba výsadou pekařského cechu, v domácnostech se objevila až v 18. století. Tvarem má připomínat děťátko v zavinovačce a symbolizuje oslavu nového života a plodnosti. I jednotlivé prameny vánočky mají svou symboliku. Čtyři spodní prameny představují zemi, slunce, vodu a vzduch. Prostřední tři prameny zastupují rozum, vůli a cit. Vrchní cop spojuje vědění a lásku. Hospodyně to v minulosti během její přípravy neměly jednoduché, nesměly v průběhu promluvit, musely mít na sobě bílou zástěru a na hlavě šátek a během kynutí musely vyskakovat do výšky, aby těsto dobře vyběhlo.

Recept na vánočku

Ingredience:
230 g hladké mouky, 100 g polohrubé mouky, 20 g droždí, 115 ml vlažného mléka, 60 g cukru, 8 g vanilkového cukru, 70 g měkkého másla, kůra z jednoho citronu, 1 vejce, 35 g rozinek, 20 ml jablečný ocet, 1 panák rumu, 50 g mandlí (plátky)

Postup:
Jako první si založíme omládek. Smícháme 20 g hladké a 20 g polohrubé mouky, 80 ml mléka a droždí. Uděláme těstíčko, necháme ho kynout na teple a přikryjeme ho, aby nám neokoralo, na cca 30 min. Mezitím si dáme do rendlíku rozinky 20 ml vody, ocet, rum a pomalu vaříme, dokud se nevyvaří tekutina. Vychladíme. Do omládku přidáme zbytek obou mouk, mléko, cukry, špetku soli, máslo, citronovou kůru, vejce, rozinky, 35 g mandlí a uděláme těsto. Těsto necháme ještě 30 min. nakynout a pak rozdělíme na 6 dílů po 100 g. Uděláme koule a z koulí prameny cca 30 cm. Zapleteme vánočku a necháme na plechu s pečicím papírem hodinu kynout, potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mandlemi. Pečeme 160 °C 40–50 min.

Štědrovečerní tabule

Štědrý večer patří k těm nejkrásnějším vánočním chvílím. Rodina pospolu a k tomu dobré jídlo vytvářejí to pravé kouzlo Vánoc. Nesmíme zapomínat ani na štědrovečerní zvyky, které odjakživa podtrhovaly vánoční atmosféru. Mnohé z nich lidem předpovídaly budoucnost, ukazovaly, jestli budou všichni v rodině zdraví či jestli potomci v příštím roce vyrazí do světa. Důležité také bylo připravit o jeden talíř navíc pro náhodného kolemjdoucího a rovněž pod každý talíř dát zlatý penízek či šupinku z kapra pro štěstí a peníze. Od štědrovečerní večeře by se nemělo vstávat, dokud všichni členové nedovečeří. O půlnoci se chodívalo na půlnoční mši do kostela, kde se zpívaly koledy.

  • Šupiny
    Během prostírání štědrovečerní tabule by se pod každý talíř mělo umístit několik kapřích šupin, případně zlaté penízky. Tento zvyk by nám měl přinést dostatek peněz po celý rok.

  • Lití olova
    Mezi velmi oblíbené činnosti během Štědrého večera patří různé věštění budoucnosti. Jedním způsobem, jak se může předpovídat budoucnost, je lití olova. Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova. To se pak vlije do lavoru se studenou vodou. Podle tvarů, které vytvoří, se odhaduje podoba či povolání ženicha.

  • Třesení bezem
    Pokud děvčata na venkově chtěla vědět, za koho se provdají, šla během Štědrého dne zatřást bezem a vdala se tam, odkud se ozval psí štěkot.

  • Pouštění lodiček
    V lavoru s vodou se pouštějí lodičky vyrobené z poloviny skořápek vlašských ořechů, do nichž se pomocí nakapaného vosku připevní zbytky vánočních svíček. Podle toho, jak daleko lodičky se zapálenou svíčkou doplují, se usuzuje, kdo se bude držet doma (lodička se držela při okraji umyvadla) a kdo se vydá do světa (lodička doplula do středu umyvadla či dále). Pouštění lodiček mělo ale i jiný výklad: šťastný a dlouhý život čekal toho, jehož svíčka vydržela svítit nejdéle a jehož skořápka se nepotopila.
Štědrovečerní tabule


  • Házení střevícem
    Dívky na Štědrý den s velkou oblibou zjišťovaly, jestli se v dalším roce provdají, pomocí házení střevícem. Střevíc házely přes rameno ke dveřím. Podle toho, kam směřovala jeho špička, se určovalo, zda se dívka příští rok vdá. Pokud špička směřovala ke dveřím, oznamovala vdavky.

  • Krájení jablka
    Předtím, než rodina usedne ke štědrovečerní večeři, hlava rodiny rozkrojí jablko nožem napříč a podle tvaru jádřince se usuzuje, zda budou všichni zdraví či někdo onemocní nebo zemře. Pokud jádřinec tvoří pěticípou hvězdu, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud se objeví hvězda čtyřcípá (kříž) znamená to, že někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte – od štědrovečerní večeře se nevstává!

Přejeme krásné svátky

Na konci prosince bývá zvykem, že si lidé posílají novoroční přání, aby svým blízkým popřáli všechno dobré do nového roku. Nadepisují se zkratkou PF s letopočtem následujícího roku. Kde se ale zvyk posílání novoročenek vzal? V 19. století to napadlo hraběte Karla Chotka z Vojnína a Chotkova, jelikož měl nespočet známých a příbuzných a bylo pro něj obtížné všechny obejít a poblahopřát jim osobně. Nechal si tedy vyrobit gratulační lístky, které svým příbuzným a známým rozesílal poštou. Na přelomu 19. a 20. století český malíř Viktor Stretti ozdobil novoroční přání francouzskými slovy „pour féliciter“ – „pro štěstí“. Tak vznikla zkratka PF, kterou u nás často užíváme. Dnešní doba bohužel nepřeje osobním setkáním. Dejte svým blízkým vědět, že na ně myslíte, alespoň formou vánočního přání. Jedno takové pro vás máme ke stažení.